B and Italiana PIZZA day

B dostala jednoho dne obrovskou chuť na Pizzu. Mno a když už Pizza, tak pořádná. Měla jsem tři možnosti. Buď si zajít do obchodu a koupit mraženou Ristorante v krabici ( Ristorante je nejlepší mražená Pizza, na jakou narazíte, hned po ní Cassa di Mama :D ) nebo si zavolat do Pizzerie, objednat jí a buď zaplatit za dovoz až domů, jelikož to mám dál než 3 kilometry ( sakra, a jen o kousek!) či si pro ni dojet busem a počkat půl hodiny, než pojede další bus zpět přičemž by mi pizza vystydla..a nebo vyhrnout rukávy a uhnětat vlastní těsto na Pizzu, počkat chvilku, než vykyne, obložit a mít Pizzu, o které si může nechat zdát kdejaký ital :) Jistě víte, pro jakou možnost jsem se rozhodla. A jestli nevíte - C je správně! Pekla jsem. Vrhla jsem se do toho a začala motat pizzu na ruce jak to dělají pizzaři, po pár nepovedených pokusech jsem z těsta, které bylo od mých prstů děravé jak ementál uplácala znovu kouli a pak ji natahovala, natahovala a natahovala, až vznikla dokonalá placka. Potřela ji italským sugem di pomodoro, přihodila pár lístků čerstvého špenátu, šunky, mozzarelly, parmezánu, bazalky, osolila, opepřila a šupky hupky šoupla do trouby. AAAch, na tu vůni nezapomenu. B - tedy respektive mně, se pizza vážně povedla :) Pochválit se člověk zkrátka někdy musí :D